Tatry 2015

by - 29.1.16

nadpis
Letos jsem opět měla možnost, jet do Tater. Vojta tam jezdí každý rok na týden a jelikož letos chtěl jet i jeho bratr, tak jsem díky tomu mohla jet na 4 dny také společně s Klárou z blogu www.herlive.blog.cz. Tenhle článek bych chtěa pojmout trochu jinak, než jiné články z cestovací rubriky a to tak, že vám s pomocí mapy.cz přiblížím, jakou tůru jsme šli každý den a dole pod tím vším bude pár fotek, protože jsem zas tak moc nefotila, kvůli počasí.

DEN 1. - Kriváň

První den jsme vyjeli v šest ráno z Ostravy a jeli směr Tatry. První kopec, který z dálnice vidíte je Kriváň a právě na ten jsme se chystali vyjít. Vůbec si nepamatuji časy, jako v kolik jsme vyšli, jak dlouho jsme šli nahoru a v kolik jsme byli dole, tak za to se omlouvám, ale dám vám sem orientační časy z mapy.cz. Zaparkovali jsme u štrbského plesa a vydali jsem se po červené a pak po modré značce vzhůru do oblak. Asi 20 minut po tom co jsme vyšli začalo pršet, první jen trochu, ale pak se rozpršelo pořádně. Byli jsme všichni totálně promočení. Pršelo asi další půl hodinu, ale šli jsme dál. Naproti nám šli lidi dolů a říkali, že tam ani nemáme chodit, že se tam nedá přes vodu projít a že vrchol je celý v mracích, dokonce i hřmělo. Ale v půlce kopce pršet přestalo a mraky začaly odcházet. Dokonce i vyšlo slunce. Tak jsme se plazili dále k vrcholu a postupně nám všechno oblečení uschlo. Cestou jsme se rozdělili na několik skupin a komunikovali jsme spolu vysílačkami, ale nakonec jsme tam tedy všichni došli. je to nejvýše, kam jsem kdy po svých došla - 2494 m. n. m.. Mraky odešli a měli jsme rozhled na okolní štíty a plesa. Najedli jsme se a vyfotili. Pak už se mraky začínaly vracet, tak jsme se vydali na cestu dolů. Jinak mi cesta na Kriváň přišla strašně dlouhá. Trvá než dojdete ze Štrbského plesa až pod Kriváň, trašně dlouho jdete klečemi a strašně dloho jen po kamenech. Ale na druhou stranu jsme cestou zpátky viděli sviště i stádečko kamzíků. Ten den jsem nějak zapomněla pít, tak mě večer bolela hlava, ale druhý den už to bylo OK.

krivandelka
krivangraf

krivanmapa


DEN 2. - TÉRYHO CHATA

Druhý den jsme se vydali na mou oblíbenou túru v Tatrách. Mohla bych jet na týden do Tater a každý den chodit jen na Téryho chatu. Pokaždé bych si sedla ten velký kámen u kešky "Výhled cestou na Téryho chatu" a koukala bych se do Malé Studené doliny, jak lidi šlapou nahoru a dolů. Jde se mi na ní strašně dobře a ani to není nějaká dlouhá a náročná trasa. Lanovkou jsem se já a "Tým Béďa" vyvezli na Hebienok, odkud jsme šli po červené nad Rainerovou chatou k rozcestníku odkud jsme pokračovali dále po červené až k Zámkovského chatě. Od ní se pak jde po zelené mezi klečemi do mírného kopce Malou studenou dolinou. Teče nebo tekl tam potok a před vámi je vodopád a nad ním na skále vidíte dva komíny Téryho chaty. Když pak dojdete k tomu vodopádu, tak přejdete na druhou stranu a jdete po kamenech nahoru do trochu prudšího kopce, ale to už tam skoro jste, takže nemusíte propadat depresi. Když jsem tam byla poprvé, byla tam všude mlha a z Pěti Spišských ples jsem viděla tak akorát prd. Tentohrát byla mlha trochu výše, takže jsem plesa viděla, i když okolní štíty zůstaly našim očím skryté. I tak jsem byla fakt ráda, že jde alespoň něco vidět. Dokonce jsem tam došla jako třetí ze sedmi lidí v naší skupině. V chatě jsme si dali skvělý "Nosičský čaj", posvačili jsme. Po tom jsme si tam vše pofotili a vydali se na cestu dolů. Dolů jsme pak šli už jen po zelené kolem Rainerovy chaty, kde je pořád ta samá liška, co tam byla minulý rok a pochtívá od lidí jídlo, a kolem Studenovodských vodopádu, které můžete znát z filmu "Jak se krotí krokodýli". Pak už je to kousíček na Hrebienok a dolů do Starého Smokovce. Na večeři jsme si zašli do pizzerie Tony ve Smižanech.

terydelka
terygraf

terymapa


DEN 3. - MONKOVA DOLINA & CHATA PRI ZELENOM PLESE

Na třetí den se naplánovala tůra ze Ždiaru přes Monkovu dolinu na Chatu pro Zelenom plese a do Tatranské Lomnice. Ráno jsme museli dojet do Tatranské Lomnice, kde jsme nasedli na bus, který nás odvezl do Ždiaru. Odtud jsme pak šli nahoru Monkovou dolinou, což byl šílený a dlouhý kopec. Nahoře se doslova vešlo do mraku a v něm se šlo až na Bílé pleso, které je kousek od Zeleného, což byla škoda, protože, když je tam jasno, tak je to ráj kamzíků a jsou jich tam kolem vás stovky. Teď tam sice byli také, ale viděli jste je jen když se mlha trochu zvedla. Takže jste v podstatě šli a najednou se zvedla mlha a 15 metrů od vás se pásli 3 kamzíci. Koukají na vás a vy na ně a nikomu to nepříjde divné. I přes mlhu jsme jich viděli tak 10 a stašně blizoučko. Když se vyškrábete do sedla, kde mimochoem trochu i sprchlo, tak se jde v podstatě už jen dolů. Jsou tam prý krásné výhledy, ze kterých, ale bohužel nebylo díky počasí nic. Jednou jsem tam spadla na bahně, tak jsem se utřela do trávy a pak voněla šalvějem, který tam rostl. když jsme došli na Zelené pleso bylo už pů čtvrté, takže jsme tam byli skoro poslední. Dali jsme si tam polívku a svačinu a vydali se dolů. Chata byla taky v mlze, takže nebyl důvod se tam moc zdržovat. Do Tatranské Lomnice jsme s Vojtou doslova letěli a došli jsme tam v šest hodin odpoledne. Koupila jsem tam dva pohledy a prošla obchody se suvenýry, kde jsem viděla super malou tlustou ovečku a teď tak trochu lituji, že jsem si ji nekoupila. Mezitím došli i ostatní a jeli jsme se najíst do Lesnice, hned vedle Sl. ráje a pak rovnou na ubytování.

zelenedelka
zelenegraf
zelenemapa


DEN 4. - SUCHÁ BELÁ

Poslední den aneb den našeho odjezdu jsme se vydali do Slovenského ráje na Suchou Belou. Vycházeli jsme z Podlesku. Už jsem tam byla, ale když tam nikdo nebyl, taže fronta lidí u žebříků a vlastně všude v roklině mě trochu překvapila. Ale šlo se mi tam dobře a zase jsem byla nahoře jako třetí za Vojtou a Vojtou. Pak jsme šli na Kláštorisko, kde jsme posvačili a z Kláštoriska jsme šli dolů po žluté a pak po modré kolem Hornádu a kolem místa toho neštěsí, jak tam spadl ten vrtulník s těmi záchranáři. Už tam mají křížek. Došli jsme k rozcestníku Hrdlo Hornádu a pak už to byl jen kousíček kolem ranče zpět na parkoviště do Podlesku, odkud jsme pak jeli už každý svou cestou, my domů do Ostravy a oni na penzion do Arnutovců. Když už jsme u toho, bydleli jsme v penzionu Úsmev, který je boží, tak pokud někdy budete hledat ubytování na Slovensku blízko Tater a Slovenského ráje tak si klikněte tady -->http://www.penzionusmev.sk/. Zrovna ten den ráno, jsme z balkónu viděli celé Tatry.

beladelka
belagraf

belamapa


--- FOTKY ---

DSC_1627
Výprava na Kriváni (Vojtova fotka)

IMG_3821
Kriváň.

IMG_3853
Vrchol Kriváně.

IMG_3849
Výhled z Kriváně.

IMG_3854
Výhled z Kriváně.

IMG_3884
Téryho chata.

IMG_3870
...

IMG_3867
Jedno ze Spišských ples.

IMG_3904
Dvě z Pět Spišských ples.

IMG_3936
Vodopád v malé studené dolině.

IMG_3939
Malá studená dolina...

IMG_3955
Monkova dolina v mlze 1

IMG_3958
Monkova dolina v mlze 2

IMG_3962
Raní pohled na Tatry z balkónu.

IMG_3968
Konec stezky kolem Hornádu.

IMG_3970_ToneMapping
Cesta kolem ranče od Hornádu.

IMG_3977_ToneMapping
A ještě HDR pohled na Tatry cestou domů.



Byli jste někdy v Tatrách? Taky vám vzaly dech?

You May Also Like

0 komentářů

Děkuji, že jste si našli čas a okomentovali tento příspěvek:)