♥ Le Mont Saint Michel ♥

Zamilovala jsem se... ♥ Určitě to tak taky máte, že pro vás na světě existují místa, kam se hrozně rádi vracíte a cítíte se tam až podivně v klidu a šťastní. Já těmto místům říkám mé happy places a letos jsem si jejich seznam zase o jedno rozšířila (mohla bych sepsat jejich seznam že?).

Tím novým místem pro mě se stal ostrov Le Mont Saint Michel, který leží na pobřeží Normandie ve Francii. Ostrov není nijak velký. Nachází se na něm opatství, pár domků a v podstatě jedna hlavní ulice s obchody a restauracemi, popřípadě s pár místy, kde je možné se ubytovat. A to celé je obehnáno hradbami.

Ale hradby nejsou to jediné, co tento ostrov obklopuje. Tedy alespoň né vždy. Le Mont Saint Michel je zajímavý nejen tím, že vypadá jako by se tam zastavil čas, ale také tím, že je podle přílivu a odlivu bud zcela obehnán vodou nebo souší, jelikož odliv posune moře až o 15 km zpět. A proto je možné jít po mořském dně okolo ostrova až do této vzdálenosti.

Ale pozor, je třeba časy přílivu a odlivu dobře znát, nebo se na větší vzdálenosti vydat pouze s průvodcem, aby jste se stihli včas vrátit. Když se totiž voda vrací, postupuje rychlostí i 10 km/h, takže by jste museli před stoupající vodou hodně rychle utíkat. na Youtube se dají najít videa pár lidí, kteří příliv podcenili a musela je z vody pak zachraňovat helikoptéra. Třeba na tomto videu.

Když jsme k ostrovu došli, taky jsme se kousek po mořském dně prošli, ale jen tak daleko dokud jsme se nezačali bořit v bahně. Lidé tam chodili bosky, ale my bychom ak neměli si kde umýt nohy, tak jsme dále nešli a raději jsme šli prozkoumat ostrov s druhé strany hradeb.

Před vstupem na ostrov byla velká výstražná cedule, kde byly rozepsané časy odlivu a přílivu podle měsíců a ročního období, kterou je dobré si přečíst, aby vás pak voda nepřekvapila, když to budete nejméně čekat.


Když jsme vešli do města, řekněme si to upřímně, ta jediná hlavní ulice byla mírně "plná". Tak jsme při první možné příležitosti zahnuli s Vojtou do nějaké pidi boční uličky mezi domy a začali jsme se proplétat směrem vzhůru k opatství.

Bylo fajn se sem tam zastavit a kouknout dolů na ty staré střechy a pozorovat racky, kteří na vás jen co jste si rozbalili jídlo, začali hodně dotírat. Jako třeba tenhle na fotce níže. Když jsem jí fotila, Vojta zrovna jedl tyčinky a ten racek se na něj za pár chvil doslova vrhnul!



Jinak na ostrov samotný se dostanete po příjezdové cestě, kde pendlují autobusy, které jsou zdarma, koňským povozem za poplatek nebo pěkně po svých. My šli po svých, protože po cestě celou dobu ostrov vidíte a můžete jej fotit. I s focením jsme tam cca za 40 minut byli.

Samotné opatství se nachází úplně na vrcholu. Jsem ráda, že jsem Le Mont Saint Michel navštívila teď, jelikož jako občan EU do 26 let máte vstup do samotného opatství na vrcholu ostrova zdarma. Tak jsme samozřejmě šli.

Opět to vevnitř bylo nádherné, každá místnost mi něčím připomínala Bradavice z Harryho Pottera. Našla jsem schodiště, společenskou místnost, různé chodby a dokonce zde bylo i nádvoříčko, které bylo hojně vidět v HP filmech č. 3 a 5!

Celkově bylo opatství velké a opravdu nás nechají projít jeho velkou část. Chodby v něm jsou takové zamotané, že jsem po chvíli nevěděla na jaké straně ostrova vlastně jsem. Opravdu to v opatství i ve městě vypadalo jako by se tam zastavil čas.

Nejprve se prošlo opatství a celá prohlídka se zakončila v zahradě s výhledem na dno moře, které bylo odkryté právě díky výše zmíněnému odlivu. Klidně bych tam mohla strávit i daleko více času než jsme tam reálně měli. Třeba tam přespat a sledovat příliv a odliv. To by byla pecka.♥


Když jsme si prošli městečko a opatství a já si koupila tradiční pohled, vydali jsme se pomalu po hlavní ulici kolem hradeb na cestu zpátky. Když jsme odcházeli, začali se pomalu vracet i skupinky s průvodci, kteří se šli projít po dně. Večer totiž vždy přijde voda, ale tu jsme my již nestihli.


Takže welcome to my new happy place

You May Also Like

0 komentářů

Děkuji, že jste si našli čas a okomentovali tento příspěvek:)